Obec Narysov se rozkládá na západním svahu vrchu Vojna, podél okresní
silnice Příbram-Březnice.Vznikla na místě staré hornické osady. První
písemná zpráva je z roku 1379, kdy je Narysov (Narissyrow) uveden v
berničním rejstříku pro arcibiskupské panství příbramské.
Na začátku husitské revoluce (1420) zastavil arcibiskup Konrád z Vechty
příbramské panství zápisným držitelům a po jeho smrti v roce 1431 se
panství stalo královským majetkem. Po husitských válkách bylo příbramské
panství až do roku 1510 spravováno zástaními držiteli. Po krátkém období
(1510-1513) přímé královské správy byli držiteli panství Pešíkové z
Komárova a Narysov patřil Václavovi. Od roku 1529 byl držitelem celého
panství Jan z Vitence a od roku 1540 se v držení vystřídalo několik
šlechtických rodů. Posledním držitelem příbramského panství byla v
letech 1566-1576 Kateřina z Lokšan, které však bylo panství pro nelidské
zacházení s poddanými odejmuto.
Narysov byl v tomto roce spolu s Tisovou a Bohutínem zastaven Bedřichu
Chrástskému a patřil k Lazsku. V letech 1594 – 1612 byl Narysov
samostatným statkem rytíře Hynka Vamberského z Rohatce, který statek v
roce 1612 prodal Janu Ježovskému st. z Lub a ten v roce 1615 přikoupil i
statek Kamenná. Jan st. po roce 1615 zemřel a statky Narysov a Kamenná
zůstaly v držení vdovy Alžběty. Pro velké zadlužení Janova majetku
nebyla schopna dostát závazkům věřitelů, a tak 19.12.1628 prodala
Narysov za 3.800 kop míšenských grošů Janu Fremdárovi z Pruku. V jeho
držení byl statek do roku 1653 a z těchto let je připomínán i pivovar v
němž se dříve vařilo na čtyři a půl sudů čtyřvěderních a opět se
obnovoval. Majitelem statku se v roce 1652 stal Jan Brochyně,který
následně prodal statek v roce 1665 březnickým jezuitům, kteří
přikoupením dalších panství vytvořili své hospodářské zázemí – panství
Starosedlecký Hrádek. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 spravoval
veškerý majetek řádu c. a k. studijní fond, z jehož výtěžků bylo
financováno školství v rakousko-uherské monarchii. Od středověku se v
okolí obce dobývaly olovnato-stříbrné a železné rudy.
Po zrušení panství byl Narysov v letech 1850-1864 samostatnou obcí a v
roce 1964 došlo na základě zákona k hromadnému slučování obcí. Vznikla
spojená obec Narysov – Tisová a k definitivnímu rozdělení těchto obcí
došlo až v roce 9134. Samostatnou obcí byl Narysov do roku 1980, kdy
došlo k integraci s okresním městem Příbram, a od roku 1991 je Narysov
opět samostatnou obcí.
V roce 1899 byla postavena nákladem 341 zl. 26 kr. kaplička a po
založení hasičského sboru byla v letech 1908 – 1909 postavena hasičská
kolna (zbrojnice).
Pomník padlým vojínům v 1. světové válce byl postaven v roce 1926 a
elektrifikace obce byla dokončena v roce 1946.
Od roku 1951 byla budována požární zbrojnice a prodejna potravin, které
pro nezájem a neshody občanů byly dokončeny až po roce 1963.
Hřiště na kopanou s pískovým povrchem bylo vybudováno v letech 1970 –
1974 spolu s kabinami a v roce 2004 bylo zatravněno. Již v roce 2002
vznikla druhá travnatá plocha jako tréninková. Tělovýchovná jednota
Sokol Narysov byla založena v roce 1959.
V letech 1975 – 1977 byl vyřešen nedostatek vody v obci vybudováním
obecního vodovodu a v letech 1982 – 1986 byla provedena přístavba a
nástavba obecní budovy. Dlouho požadované chodníky byly vybudovány v
letech 2004 – 2005.
V letech 1963 – 2005 bylo postaveno šestnáct nových rodinných domů a
jeden bytový dům s deseti byty. Většina původních stavení byla od
základů přestavěna. V současné době má obec 66 domů a jednu bytovku.
Sedm domů bylo v minulosti převedeno na rekreační objekty.
Jednotné zemědělské družstvo (JZD) bylo v obci založeno v roce 1957 a o
dva roky později koupilo první traktor. Traktoristou se stal Antonín
Petýrek, čp. 15. Po sloučení okolních družstev v jeden celek (1960) byl
na jihovýchodě obce vybudován rozsáhlý areál, v němž byl postaven
velkokapacitní kravín a skladovací hala. V roce 1989 – 1990 byla v
areálu vybudována výkrmna býků a postavena velká ocelokolna pro
uskladnění krmení. V roce 1998 převzalo pozemky i objekty do pronájmu
Zemědělské družstvo Krásná Hora, které zde hospodaří doposud.
|
