Krizové situace

Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací, zajistit přípravu na zvládnutí možných kritických situací a zajistit zvládnutí možných kritických situací v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a plnění opatření a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu a další rozvoj.

Krizové řízení je podle § 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví a majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Krizovou situací je mimořádná událost, která nejde zvládnout běžnými prostředky integrovaného záchranného systému a musí se vyhlásit krizový stav.

Právní řád České republiky rozlišuje čtyři krizové stavy, kterými jsou:

  • stav nebezpečí - vyhlašuje hejtman kraje (primátor hlavního města Prahy)
  • nouzový stav - vyhlašuje vláda (předseda vlády v případě nebezpečí z prodlení)
  • stav ohrožení státu - vyhlašuje Parlament ČR na návrh vlády
  • válečný stav - vyhlašuje Parlament ČR

Složky integrovaného záchranného systému (dále IZS):

  • Základními složkami IZS jsou hasičský záchranný sbor (dále jen HZS), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR.
  • Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení CO, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím s tím, že tyto složky poskytují plánovanou pomoc na vyžádání.
  • Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah na místě.
  • Složky IZS jsou při zásahu povinny se řídit pokyny velitele zásahu, popřípadě starosty obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), hejtmana (v Praze primátora) nebo MV ČR, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.
  • Velitelem zásahu je velitel jednotky požární ochrany nebo příslušný funkcionář HZS s právem přednostního velení, pokud není takto stanoven, řídí součinnost složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků IZS, která v místě provádí převažující činnost.

Základní právní předpisy:

  • Zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení (krizový zákon) a o změně některých zákonů, v platném znění.
  • Zákon č. 239/2000 Sb. O IZS a o změně některých zákonů, v platném znění.
  • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení krizového zákona, v platném znění.
  • Vyhláška č. 329/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS.
  • Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, v platném znění.

Orgány krizového řízení:

  1. Starosta obce - § 21 zákona
  2. Obecní úřad - § 21a zákona

Typy mimořádných událostí na území obce Narysov:

Vyhodnocení rizik a rizikové prostory pro možné druhy krizových situací dle analýzy rizik na území obce Narysov jsou stanoveny v Krizovém plánu ORP Příbram, jehož součástí je Havarijní plán Středočeského kraje.

  • Požáry, rozsáhlé lesní a velké plošné požáry.
  • Záplavy a povodně, záplavy vzniklé rozrušením vodních děl nebo přívalovým deštěm.
  • Únik nebezpečných škodlivin do ovzduší (havárie při přepravě škodlivin, požár s vývinem nebezpečné látky apod.).
  • Vichřice, sněhové a námrazové kalamity, krupobití.
  • Rozsáhlé dopravní havárie – hromadné autohavárie, velké železniční neštěstí, pád letadla.
  • Epidemie nakažlivých onemocnění lidí a zvířat.
  • Přerušení dodávek médií (elektrické energie, vody, plynu, telekomunikačních služeb).
  • Výbuch, zejména při přepravě výbušnin.
  • Podstatné zhoršení kvality ovzduší.
  • Teroristická akce, ozbrojený konflikt.

Úkoly starosty:

  • Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací, ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.
  • Za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.
  • Zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit.
  • Plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP.
  • Odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
  • V době krizového stavu zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil HZS, nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.
  • Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

Úkoly obecního úřadu:

  • Organizuje přípravu obce na mimořádnou událost nebo krizovou situaci.
  • Poskytuje HZS a ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP.
  • Podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s IZS.
  • Zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozící nebezpečím, podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce.
  • Shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce.
  • Podílí se na zajištění veřejného pořádku.
  • Plní další úkoly stanovené ORP při přípravě na krizové situace.
  • Seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Plnění stanovených úkolů je výkonem státní správy v přenesené působnosti. Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

Krizový štáb obce

Krizový štáb obce je poradním orgánem starosty pro přípravu na krizové situace; Členy krizového štábu jmenuje starosta obce. V době, kdy nehrozí krizová situace, se krizový štáb schází pouze v případě nutnosti.

Obec Narysov má zřízenu skupinu krizového řízení.

Sídlo krizové skupiny:

Obecní úřad Narysov, Narysov č. 76, kancelář obecního úřadu.

Složení krizové skupiny:

  • předseda Vlasta Petýrková, starostka obce tel.: 602 308 686
  • ...
  • člen Ing. Miroslava Kozelková, místostarostka tel.: 777 952 935
  • člen Zdeněk Lauermann, člen zastupitelstva tel.: 602 360 434
  • ...
  • ..
  • ...

Metodika k řešení mimořádných krizových situací dle Zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení:

Oblast Dokument, forma zabezpečení
21 Zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací
21 Zřízení krizového štábu. Obec má zřízenu skupinu krizového řízení v počtu 7 osob. Členy jsou členové zastupitelstva obce a povodňové komise. Složení krizové skupiny a spojení na členy vede obec (viz – členové krizové skupiny).
21 Provedení varování a informování osob za krizového stavu. V obci je rotační siréna, prostřednictvím které může obec varovat obyvatele přímo v jejich domovech. Varování lze provádět z obecního úřadu.
21 Nařízení a organizace evakuace osob z ohroženého území. Prostřednictvím obecního rozhlasu bude obyvatelům oznámeno místo, kde se mají soustředit a následně budou evakuováni. Toto se týká obyvatel, kteří nebudou evakuováni samovolně. Místo soustředění osob bude pravděpodobně před budovou obecního úřadu Narysov. Evakuace by pravděpodobně probíhala ve spolupráci s krizovým štábem ORP Příbram.
21 Organizace činnosti obce v podmínkách nouzového přežití. Nouzové ubytování a nouzové stravování bude zajištěno na obecním úřadě obce Narysov. Pokud by nebylo možné obyvatele nouzově ubytovat a stravovat na obecním úřadě obce Narysov, bude starosta obce řešit náhradní způsob ve spolupráci s krizovým štábem ORP Příbram.
21 Organizace dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. Obec bude případně zajišťovat cisternu s pitnou vodou a balenou vodu. Strava bude řešena ve spolupráci s krizovým štábem ORP Příbram.
21 Plnění úkolů stanovených starostou obce s rozšířenou působností. Komunikace mezi ORP Příbram a obcí funguje bez problémů. Obec plní úkoly stanovené starostou ORP Příbram.
21a Příprava obce na krizové situace. Členové zastupitelstva jsou zároveň členy krizové skupiny a povodňové komise. Při zasedání členů zastupitelstva mohou být projednávány záležitosti, které projednává krizová skupina.
21a Spolupráce s obecním úřadem s rozšířenou působností při zpracování krizového plánu ORP. V minulých letech obec bezproblémově spolupracovala při rozpracování krizového plánu ORP Příbram a krizového plánu Středočeského kraje.
21a Vedení evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob. Po dobu krizového stavu nepovede obec evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (spolupráce s ORP Příbram).
21a Spoluúčast na zajištění veřejného pořádku. Obec nemá zřízenou obecní policii.
21a Plnění úkolů stanovených krizovým plánem obce s rozšířenou působností. Obec plní úkoly stanovené v krizovém plánu ORP Příbram.
21a Seznamování právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení, připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. S případnými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení budou obyvatelé seznamováni operativně prostřednictvím obecního rozhlasu, zveřejněním na úřední desce, webových stránkách obce apod.
25 Vyčlenění finančních prostředků v rozpočtu obce k zajištění přípravy na krizové situace a vyčlenění účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Obec v rozpočtu na příslušný rok vytváří rezervu, kterou lze použít pro tyto účely. V případě nutnosti bude zajištěn přesun dostatečných finančních prostředků v rozpočtu obce.
26a Využití geografických podkladů při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Obec využívá geografické podklady v územním plánu obce, povodňovém plánu a jiné.

Tísňová volání

  • 112 Jednotné evropské číslo tísňového volání pro všechny složky IZS ČR
  • 150 Hasičský záchranný sbor ČR
  • 155 Zdravotnická záchranná služba ČR
  • 158 Policie ČR